Zdeněk Sýkora

*3. 2. 1920 – †12. 7. 2011

1920

• narozen 3. února v Lounech, tehdy Československá republika, dnes Česká republika

1938

• maturoval na lounské reálce, k jeho největším zájmům v té době patřilo fotografování a sport

1938 – 1939

• studoval na Vysoké škole báňské v Příbrami1939–1945
• po uzavření vysokých škol zaměstnán na dráze v Lounech, ke konci války byl výpravčím v Českém Brodě, účastnil se činnosti neformální surrealistické skupiny v Lounech, fotografoval a experimentoval s technikou fotokoláže, první obrazy, nejprve surrealistické

1945–1947

• studium oboru výtvarná výchova, deskriptivní geometrie a modelování na Univerzitě Karlově v Praze

1947

• začal vyučovat jako asistent na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• 1945–1949
• surrealistické a kubistické obrazy
• koncem 40. let začíná malovat krajiny v plenéru, často společně s přítelem a bývalým spolužákem Vladislavem Mirvaldem

1952

• první samostatná výstava, Alšova síň, Praha – převážně krajiny z okolí Loun

1958

• hledání nového způsobu malby generalizuje přírodní tvary do větších barevných ploch, maluje doma na zahradě

1959

• setkání s Matissovou kolekcí v leningradské Ermitáži znamená rozhodující obrat v tvorbě - maluje cyklus Zahrady, tvarově i barevně redukované obrazy

od začátku 60. let do konce let sedmdesátých

• vedl v Lounech výtvarný kroužek, učil jeho členy malovat, pořádal kurzy malby v plenéru a při pravidelných lekcích sám také maloval, vznikají krajiny poučené dosavadním formálním vývojem

1960

• základem abstraktních obrazů se stávají geometrické tvary

1962–1963

• první obrazy nazvané struktury, jsou tvořeny elementy vloženými do rastru 
• podle jeho návrhu vznikla protipožární opona ve Fučíkově divadle v Lounech, realizována ve spolupráci s Vladislavem Mirvaldem, dokončena 1963 (ztratila se při rekonstrukci divadla po roce 2001)

1963

• založena výtvarná skupina Křižovatka, která vznikla v Praze u „Kolářova stolu“ v kavárně Slavia a sdružovala umělce různého směřování (Vladimír Burda, Richard Fremund, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Karel Malich, Pavla Mautnerová, Vladislav Mirvald, Zdeněk Sýkora) získal svůj první ateliér v Lounech

1964

• po několikaleté spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem vznikají první programované struktury s využitím počítače, jejichž smyslem bylo kombinatorické vyčerpání všech možných vzájemných pozic několika daných elementů podle zvolených pravidel, bez jakékoli souvislosti s op-artem
• výstava skupiny Křižovatka, Špálova galerie, Praha, text v katalogu Jiří Padrta
• účast na letním sympoziu v rakouském Alpbachu
• cesta do Paříže s Jiřím Kolářem a Karlem Malichem

​​1965

• účast na zahraničních výstavách, např. Nuove realtá nell'arte de Cecoslovacchia contemporanea, La Carabaga club d'arte, Janov; Tschechoslovakische Kunst heute, Städtische Kunstgalerie, Bochum, a Staatliche Kunsthalle, Baden-Baden; Nova Tendencija 3, Galerija suvremene umjetnosti, Záhřeb
• habilitace v oboru malba - habilitační přednáška na téma Některé otázky vztahu barvy a prostoru v současném výtvarném umění
• nově otevřená Galerie Benedikta Rejta v Lounech zakoupila do svých sbírek jeho obraz Šedá struktura (1962–63)

1966

• jmenován docentem na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zde a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vyučoval do roku 1980
• první výstava nazvaná Konstruktivní tendence (vystavovali: Hugo Demartini, Jiří Kolář, Karel Malich, Zdeněk Sýkora), Galerie Benedikta Rejta, Louny, koncepce Jiří Padrta

1967–1969

• velké realizace v architektuře v Praze (struktury): keramická stěna u Polského informačního střediska v Jindřišské ulici (dnes součást kavárny) a skleněný obklad větracích komínů Letenského tunelu, architekt Josef Kales (od roku 2003 kulturní památka)

1967

• výstava Konstruktive Tendenzen aus der Tschechoslowakei (vystavovali: Hugo Demartini, Milan Dobeš, Jan Kubíček, Karel Malich, Zdeněk Sýkora, Miloš Urbásek), Studiogalerie der J. W. Goethe Universität, Frankfurt nad Mohanem, kterou organizovali Hans-Peter Riese a Zdeněk Felix

1968

• vystavoval na mezinárodní přehlídce současného světového umění Documenta 4, Kassel 
• v časopise Výtvarné umění č. 3 byl otištěn rozhovor s Josefem Hlaváčkem Otázky pro Zdeňka Sýkoru, v němž Zdeněk Sýkora formuloval své názory na umění a vlastní práci
• výstava Křižovatka a hosté, Nová citlivost, Mánes, Praha, kterou připravili Vlasta Čiháková, Zdeněk Felix, Miroslav Lamač a Jiří Padrta

1969

• vystavoval na prvním bienále konstruktivního umění v Norimberku - Konstruktive Kunst : Elemente + Prinzipien, koncipce Dietrich Mahlow
• Národní galerie v Praze poprvé zakoupila jeho práce (struktury)
• společně s Josefem Hlaváčkem se osobně zúčastnil zahájení výstavy Tendencije 4 – Computers and Visual Research v Záhřebu
• svoji práci popsal v článku Mein System, který otiskl německý časopis Kunst

koncem 60. a začátkem 70. let

• se jeho obrazy a plastiky (struktury) dostaly do významných evropských i amerických galerií, muzeí a soukromých sbírek, např. McCrory Collection New York, sbírka Jana a Medy Mládkových Washington, Nationalgalerie Berlin, Städtische Kunstgalerie Bochum, Museum Folkwang Essen, Sammlung Etzold - Städtisches Museum Mönchengladbach, Museo de Arte Moderno Jesús Soto Ciudad Bolívar

1970

• první retrospektivní výstava, Praha, Špálova galerie (od té doby až do roku 1987 v Československu nevystavoval), koncepce výstavy Zdeněk Sýkora a Jiří Padrta, texty Josef Kroutvor, Vladimír Burda – Zdeněk Sýkora, Josef Hlaváček, Jan Sekera, Josef Hlaváček – Zdeněk Sýkora, básně Emila Juliše, Ladislava Nebeského a Karla Miloty, citace textu Paula Kleea, seznam výstav Zdeněk Sýkora
• o jeho práci referuje mezinárodní časopis Leonardo (ed. Frank Malina), zabývající se především vztahy mezi vědou a uměním, spolu s Jaroslavem Blažkem zde publikují článek Computers-aided Multi-element Geometrical Abstract Painting 

1971

• vystavoval na 2. bienále umění v Norimberku, „Was die Schönheit sei, das weiss ich nicht“, Künstler-Theorie-Werk, které opět koncipoval Dietrich Mahlow

1972–1973

• po mnohostranných obměnách končí období struktur tzv. makrostrukturami a současně se rozvíjí nový, na náhodnosti založený systém liniových prací

1972

• výstava Konstruktive Kunst aus der Tschechoslowakei (vystavovali: Hugo Demartini, Jan Kubíček, Karel Malich, Zdeněk Sýkora, Miloš Urbásek), Galerie im Erker, St.Gallen
• byl vybrán na výstavu Konstruktivismus: Entwicklungen und Tendenzen seit 1913, Galerie Gmurzynska + Bargera, Kolín nad Rýnem

1973

• výstava Programm – Zufall - System, Ein neuer Zweig am alten Konzept der Sammlung Etzold, Städtisches Museum, Mönchengladbach, text v katalogu Johannes Cladders

1973

• vznikají první realizace obrazů, jejichž základním elementem je linie, zpočátku ještě umístěná v rastru

1974

• nové liniové obrazy s důsledným využitím náhodnosti jako principu pro všechny rozhodující údaje: počet, výchozí body, šířku, délku, barvy, průběh a křižování linií; tento systém je postupně zdokonalován s cílem maximálně umožnit pohyb jednotlivých linií na ploše plátna
• výstava počítačové grafiky International Computer Art Exhibition, Montreal, kterou zorganizoval Gilles Gheerbrant
• pozván na akci Symposion Gorinchem´74 v Nizozemsku, na téma umění ve veřejném prostoru, zaslal návrh chodníku (85 m²), který byl v rámci sympozia realizován, v roce 2005 obnoven a přemístěn; začátek spolupráce s Antoinette de Stigter, která se na organizaci tohoto sympozia podílela

1977

• jeho obrazy ze sbírky McCrory Collection byly na výstavě Aspects historiques du constructivisme et de l‘art concret, Musée d‘Art Moderne de la Ville de Paris
• byla dokončena realizace struktur v architektuře – mramorový chodník a stěna nákupního střediska v Litvínově

1979

• první výstava liniových prací – Kunstcentrum Badhuis v nizozemském Gorinchem, koncepce Antoinette de Stigter

1981

• výstava Cycle Média, Neuchâtel (vystavovali: Max Bill, Marinus Boezem, Christophe Gossweiler, François Morellet, Olivier Mosset, Emma Park, Dominique Stroobant), koncepce Marc Hostettler, text katalogu Maurice Besset

1982–1986

• práce na rozhovoru o vlastní práci s přítelem a kunsthistorikem Vítkem Čapkem, byl otištěn v katalogu Zdeněk Sýkora, Retrospektiva 1945–95, Galerie hlavního města Prahy, 1995 (česky a anglicky), a v katalogu Zdeněk Sýkora, Retrospektive, Wilhelm-Hack-Museum, Ludwigshafen, 1995 (německy)

1983–84

• práce na velkém obrazu Linie č. 24 (3 x 3 m, 227 linií), který později nazval Poslední soud

1983

• samostatná výstava na Art´14 v Basileji ve švýcarské Galerii Média Marca Hostettlera 
• oženil se se svou bývalou žákyní Lenkou (16. 6. 1957, Plzeň), absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, oboru český jazyk a literatura a výtvarná výchova (1976–1981)

1984

• obrazy se silnými a barevnými liniemi

1985

• obrazy s liniemi, které se mohly pohybovat pouze několika náhodně vybranými směry začátek spolupráce s manželkou Lenkou Sýkorovou

1986

• první zahraniční retrospektivní výstava,Quadrat - Moderne Galerie, Josef Albers Museum, Bottrop, koncepce výstavy a katalogu Ulrich Schumacher

1987

• výstava Mathematik in der Kunst der letzten dreissig Jahre, Wilhelm-Hack-Museum, Ludwigshafen, koncepce výstavy Dietmar Guderian

1988

• velká retrospektivní výstava – práce od roku 1947, Dům umění, Brno, koncepce výstavy Jiří Valoch
• samostatná výstava v Galerii Teufel, Kolín nad Rýnem, opět navázána spolupráce s Heinzem Teuflem, přerušená v roce 1968
• první filmový dokument - Svoboda, prostor a náhoda v díle Zdeňka Sýkory, režie Marie Cigánková, odborná spolupráce Hana Dvořáková a Jaroslav Vančát

1989

• výstava Tschechische Malerei heute, Esslingen, koncepce Jana Ševčíková, Jiří Ševčík, Alexander Tolnay
• realizace velkého obrazu (3 x 6 m), který byl vystaven na sympoziu Konkret 9, Norimberk, koncepce Diet Sayler
• obrazy s liniemi, které měly „krátké životy“, první obraz s horizontálními liniemi (až do roku 1993)

1990

• první obraz s liniemi, které mohou vycházet pouze z několika bodů (až do roku 1994)
•  zakoupili dům v Lounech, ve kterém vybudovali nový ateliér

1991

• samostatná retrospektivní výstava – práce od roku 1964, Galerie Heinz Teufel, Mahlberg, a Galerie Art Affairs, Amsterodam, katalog vydaly obě galerie společně, texty v katalogu Herbert W. Franke, Hans-Peter Riese, Ulrich Schumacher, Walter Witt, životopisná data, seznam výstav a bibliografie Lenka Sýkorová
• výstava současného českého umění nazvaná Tradition und Avantgarde in Prag, Kunsthalle Dominikanerkirche, Osnabrück, a Rheinisches Landesmuseum, Bonn, koncepce a organizace Alena Pfautsch, Libor Veselý a Horst Vierkötter, hlavní text v katalogu Karin Thomas
• jmenován čestným občanem města Loun

1992

• výstava Zufall als Prinzip – Spielwelt, Methode und System in der Kunst des 20. Jahrhunderts, Wilhelm-Hack-Museum, Ludwigshafen, koncepce Bernhard Holeczek a Lida von Mengden
• samostatná výstava pouze horizontálních linií,  Galerie Paul Sties, Frankfurt nad Mohanem

1993

• první realizace linií v architektuře – dvanáctimetrová Sýkoras Wand, pro firmu Selmoni AG, Basilej, architekt Rolf Gutmann
• v České televizi vznikl v rámci cyklu Album dokument Zdeněk Sýkora, režie Svatopluk Vála, odborná spolupráce Josef Hlaváček
• obrazy a plastiky na výstavě Poesie racionality, Konstruktivní tendence v českém umění 60. let, Valdštejnská jízdárna (ČMVU), Praha, koncepce a text Jan Sekera, text v katalogu Josef Hlaváček

1994

• výstava Europa, Europa, Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel- und Osteuropa, Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Bonn, vedoucí projektu Ryszard Stanislawski, Christoph Brockhaus
• obrazy s lomenými liniemi a liniemi, které vytvářejí plochy

do roku 1995

• souběžně s hlavní aktivitou rozvíjel možnosti malby započaté koncem 50. let - krajiny, cyklus Skvrny

1995

• obrazy s liniemi, které všechny vycházejí pouze z jednoho bodu (až do roku 2004)
• dvě velké retrospektivní výstavy: Galerie hlavního města Prahy, koncepce výstavy Karel Srp, texty v katalogu Jiří David, Josef Hlaváček, Hans-Peter Riese, Pavel Raiman, Vítek Čapek – Zdeněk Sýkora, Karel Srp, životopisná data, soupis výstav a bibliografie Lenka Sýkorová, a Wilhelm-Hack-Museum, Ludwigshafen, koncepce výstavy a katalogu Richard W. Gassen, texty v katalogu Richard W. Gassen, Hans-Peter Riese, Vítek Čapek – Zdeněk Sýkora, Pavel Raiman, životopis, soupis výstav a bibliografie Lenka Sýkorová

1996

• samostatná výstava Bilder und Objekte 1963–1995, Galerie Schoeller, Düsseldorf

1999

• putovní výstava Aspekte/Positionen – 50 Jahre Kunst aus Mitteleuropa 1949–1999, premiéra výstavy se konala ve Vídni, Museum moderner Kunst – Stiftung Ludwig, koncepce Lóránd Hegyi, české umění – Jana Ševčíková, Jiří Ševčík

1999–2009

• ilustrace k několika knihám v nakladatelství Aulos, Praha: Jan Neruda – Písně kosmické (1999), Stephen Hawking a Roger Penrose – Povaha prostoru a času (2003), William Faulkner – Elly (2005), Karel Hynek Mácha – Máj (2007), Josef Hiršal a Bohumila Grögerová – Poezie struktury linie (2009); spolupráce se Zdeňkem Zieglerem a Zdeňkem Křenkem – 3x získali cenu Nejkrásnější kniha roku v kategorii bibliofilie

2000

• výstava L’autre moitié de l’Europe 4, Galerie Nationale Jeu de Paume, Paříž, koncepce Lóránd Hegyi
• první samostatná výstava v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, koncepce výstavy a katalogu Zdeněk Sýkora a Lenka Sýkorová, text v katalogu Josef Hlaváček, životopisná data a soupis výstav Lenka Sýkorová

2001

• jeho obraz Linie č. 137 z roku 1997 se stal logem pro nově otevřené muzeum moderního umění – MUMOK Stiftung Ludwig, Vídeň, koncepce výstavy Lóránd Hegyi 
• režisér a kameraman Jaroslav Brabec o něm natočil hodinový filmový dokument v cyklu České televize Evropané (premiéra 2002)

2002

• výstava Lanterna Magika, New Technologies in Czech Art of the 20th Century, Espace EDF Electra, Paříž, koncepce výstavy Vít Havránek

2003

• samostatná výstava obrazů z posledního období, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 
• francouzským ministrem kultury mu byl udělen titul rytíře Řádu umění a literatury

2004

• obrazy s liniemi, které formátem pouze procházejí a mají větší možnost volného pohybu 
• výstava Passage d’Europe, Musée d’Art Moderne, Saint-Etienne, koncepce Lóránd Hegyi

2005

• největší realizace linií v architektuře - řešení vstupní haly nové budovy Řízení letového provozu České republiky, Jeneč u Prahy – dva obrazy nazvané Létání, organizace Galerie Zdeněk Sklenář
• jeho stěžejní dílo Linie č. 24 - Poslední soud, 300 x 300 cm, 1984, zakoupila francouzská národní galerie Centre Pompidou v Paříži, bylo vystaveno v expozici ze sbírek muzea, nazvané Big Bang
• v rakouském Salcburku mu byla udělena Herbert-Boeckl-Preis za celoživotní dílo, Museum der Moderne Salzburg uspořádalo při té příležitosti jeho retrospektivní výstavu, koncepce Eleonora Louis

2007

• Linie č. 24 se staly součástí stálé expozice a katalogu současného umění v Centre Pompidou v Paříži
• nominován na mexickou cenu Leonarda da Vinciho

2008

• cyklus výstav Grafika (Příbram, Olomouc, Litomyšl, Litvínov, Klatovy, Louny) 
• nakladatelství Gallery v Praze vydalo knihu Zdeněk Sýkora – Grafika, první díl z uvažované osmidílné monografie, texty v knize Lenka Sýkorová (ed.) a Jaroslav Vančát

2009

• výstava ke 40. výročí vzniku mozaiky na větracích komínech Letenského tunelu, nazvaná Letná XL, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, koncepce výstavy a katalogu Pavel Kappel, Lenka Sýkorová a Zdeněk Ziegler 
• stal se laureátem Ceny Vladimíra Boudníka za grafiku za rok 2008
• vyšel druhý díl monografie – Rozhovory, ed. Lenka Sýkorová, text Pavel Kappel

2010 

• cyklus výstav k životnímu jubileu – Zdeněk Sýkora 90 v Galerii hlavního města Prahy, koncepce výstavy a katalogu Pavel Kappel, Barva a prostor v Muzeu umění v Olomouci, koncepce výstavy a katalogu Pavel Kappel, a Krajina v Galerii umění v Karlových Varech, koncepce výstavy a katalogu Jan Samec

od 80. let se i jeho liniové obrazy postupně staly součástí soukromých sbírek na celém světě a sbírek některých evropských muzeí, např. Stedelijk Museum Amsterdam, Josef Albers Museum Bottrop, Wilhelm-Hack-Museum Ludwigshafen am Rhein, Museum für Konkrete Kunst Ingolstadt, Neues Museum Nürnberg, MUMOK - Stiftung Ludwig Wien, Arithmeum im Forschungsinstitut für diskrete Mathematik Universität Bonn, Museum für Angewandte Kunst Köln, Sammlung Ruppert - Museum im Kulturspeicher Würzburg, Sammlung Teufel im Kunstmuseum Stuttgart, Hubertus Schoeller Stiftung – Leopold-Hoesch-Museum Düren, Musée d‘art moderne de Saint-Etienne, Musée nationale d’art moderne Centre Pompidou Paris