menu

Svítání Zdeňka Sklenáře - GRAFICKÉ DÍLO 1934-1985

22. 6. 2017

23. 6.–24. 9. 2017

 

Galerie moderního umění v Hradci Králové

Velké náměstí 139–140, Hradec Králové

 

Galerie moderního umění v Hradci Králové a Galerie Zdeněk Sklenář uvádějí výstavu Svítání Zdeňka Sklenáře prezentující výběr z grafické tvorby Zdeňka Sklenáře z let 1934–1985. Vedle často vystavovaných grafických cyklů se objeví i unikátní, téměř neznámá díla. Zajímavostí výstavy je pak Sklenářův sochařský portrét básníka Apollinaira. Výstava, k níž vyjde první část obsáhlé monografie, bude letos na podzim představena v paláci prince Kunga v Pekingu.

Více než 60 z celkem 110 grafických děl jedné z nejvýraznějších postav českého umění 20. století malíře, grafika a ilustrátora Zdeňka Sklenáře (1910-1986), v Galerii moderního umění v Hradci Králové je reprezentativním průřezem grafickou tvorbou autora. Kurátor výstavy PhDr. Tomáš Rybička společně s galeristou Zdeňkem Sklenářem do kurátorského konceptu zařadili ucelený výběr z grafického díla, jemuž se Zdeněk Sklenář vedle malby soustavně věnoval.

Výstava v královéhradecké Galerii moderního umění diváky seznámí v tematických celcích s ikonickými grafickými cykly, známými především z knižních ilustrací, ale i s grafickými díly poznamenanými válečným a poválečným obdobím a Sklenářovou inspirací atmosférou Paříže. Kurátoři výstavy zařadili do jednoho z cyklů také portréty inspirované postavou a osobností malíře Arcimbolda, právě Sklenář přiměl teoretiky umění, aby se díly manýristů na dvoře Rudolfa II. začali zabývat – „Žasne, kde jiní ohrnují nos,“ napsal o něm Jiří Kolář.

„Vystavená díla nejsou řazena v přísné chronologii, jak bývá obvyklé u retrospektivních přehledů tvorby, ale jsou včleněna do tematických celků, protože Zdeněk Sklenář se k některým námětům opakovaně vracel, například k portrétu manýristického malíře Giuseppe Arcimbolda,“ říká kurátor výstavy PhDr. Tomáš Rybička.

Velká část expozice je věnována čínské inspiraci – Zdeněk Sklenář navštívil Čínu v roce 1955 a strávil zde tři měsíce, během nichž se seznamoval s východní kulturou, filozofií a duchovním odkazem Číny. Právě osobní zkušenost s kulturně uměleckým a duchovním odkazem této starobylé kultury se stala klíčovou pro další Sklenářovu uměleckou tvorbu. Ukázku autorovy celoživotní vášně, lze obdivovat v grafických listech, kterými ilustroval jeden z nejslavnějších čínských románů Wu Čcheng-ena Putování na západ, známý pod jménem Opičí král (1961), či nejobšírnější antologii čínské poezie Zpěvy staré Číny (1967).

Divákům se dále představí grafické listy inspirované čínskou kaligrafií a znakovým písmem, ale i tradiční čínskou architekturou a přírodou. Pro jeho přínos v propojování západní a východní kultury mnoho osobností kultury a umění Sklenáře považuje za důležitý most mezi Východem a Západem. Rakouský profesor a historik umění Peter Weibel jej dokonce nazývá tím „.(…)kdo harmonizuje světové kultury.“

 „Zdeněk Sklenář dokázal svou čínskou zkušenost ve svém díle tvůrčím a geniálním způsobem zpracovat a zhodnotit. Právě převážně v jeho čínských ilustracích nalezneme mnoho čínských formálních prvků, tvarů, symbolů, motivů a stylizací, ale styl a technika zpracování těchto forem jsou typicky Sklenářovy, nikoli čínské. Důležité však je, že Zdeněk Sklenář jako moderní umělec vytváří geniálním propojením prvků obou tradic velice moderní umělecké dílo,“ říká Fan Dian, ředitel Národní galerie Číny (NAMOC).

Vedle často vystavovaných grafických listů se zde objeví i méně známá díla z počátků Sklenářovy grafické tvorby, spjaté s polovinou třicátých a čtyřicátých let minulého století, vytištěná často jen v několika exemplářích. Jde například o jedno z prvních autorových grafických děl z roku 1934. Autor instalace výstavy, současný umělec a architekt Jiří Příhoda, do expozice začlenil i originální grafické listy ze dvou bibliofilií – Pocta Arcimboldovi (1969) a Drak z černé tůně (1958).

Nepochybně zajímavým momentem výstavy je prezentace sochy – portrétu francouzského básníka Guillama Apollinaira, který Sklenář, jenž se věnoval především grafické tvorbě, malbě a ilustraci, vytvořil v reakci na bohatou inspiraci francouzskou poezií. Se sochařskou tvorbou se u Sklenáře jinak nesetkáváme.

Sklenář vytvořil celkem 110 grafických děl. Na hradecké výstavě je prezentováno 60 grafických listů, 4 matrice a 1 socha. Součástí expozice jsou také původní rydla, které Zdeněk Sklenář používal. Převážnou část exponátů zapůjčila Galerie Zdeněk Sklenář, několik děl pochází ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové. Důležitou část výstavního souboru tvoří zápůjčky ze soukromých sbírek, jako například SVETLIK ART FOUNDATION či sbírka Gerdy a Josefa Freisingerových.

Dílo Zdeňka Sklenáře je dále zastoupeno ve významných státních institucích ČR, ale i například v British Museu v Londýně.

K výstavě Svítání Zdenka Sklenáře vychází první část dlouho očekávané obsáhlé monografie Zdeněk Sklenář/1 - Grafické dílo 1934-1985, mapující autorovu grafickou tvorbu. Publikaci sestavili galerista Zdeněk Sklenář, synovec Zdeňka Sklenáře, a Ivo Binder. Graficky upravil prof. Zdeněk Ziegler.

 

Pro více informací kontaktujte prosím PhDr. Tomáše Rybičku, tel.: 727 806 944, reditel@galeriehk.cz, nebo galerie@zdeneksklenar.cz.

 

 

Galerie moderního umění v Hradci Králové

Otevřeno: denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin

Vstupné: 60 Kč / snížené 30 Kč, vstupenka na výstavu je platná i pro výstavy: Zorka Ságlová – Retrospektiva a Proměny obrazu / Obrazy proměn

www.galeriehk.cz

facebook.com/gmuhk

 

Galerie Zdeněk Sklenář

Salvátorská 6, 110 00 Praha 1

galerie@zdeneksklenar.cz

instagram.com/galerie_zdenek_sklenar/

www.zdeneksklenar.cz