menu

Stanislav Kolíbal Tehdy a Teď

4. 1. 2012

4/1/2012/ Stanislav Kolíbal: Tehdy a Teď
Tisková zpráva: 4/1/2012
STANISLAV KOLÍBAL: Tehdy a Teď
5/1 – 28/1/2012 / st-so 13.00 -18.00
S Zdeněk Sklenář
Smetanovo nábřeží 334/4 /Praha 1
www.zdeneksklenar.cz




Každá ze samostatných výstav Stanislava Kolíbala (nar. 1925) má svoji pevnou uměleckou strukturu a podstatný tvůrčí důvod, proč ji uspořádat. Umění je pro Kolíbala výsostnou formou komunikace, vrcholným syntetickým projevem obsahových, formálních, estetických, etických i senzitivních maxim, ke kterým je nutné se v daném okamžiku vztahovat a usilovat o ně. Umění je v Kolíbalově vnímání nutným předpokladem naší smysluplné existence, když jeho základem je originální tvořivost, jež je stejně tak transcendentální a citová, jako logická a přesná. Výstava je pak zhmotněním myšlenkového tvůrčího procesu v daném okamžiku a v daném místě.

Současná Kolíbalova výstava v Galerii Zdeněk Sklenář v novém prostoru S na pražském Smetanově nábřeží nese název Tehdy a teď. Přináší pět velkoformátových nástěnných kreseb, vytvořených speciálně pro tento nový galerijní prostor, a čtyři autorovy práce ze 70. let minulého století. Ve svém celku výstava reaguje na výjimečně čistou architekturu galerie, jak ji navrhl Josef Pleskot. Výstava je svým způsobem dialogem s tímto prostorem, kdy Kolíbalova díla kongeniálně souzní s architektovými záměry.

V případě nástěnných kreseb jde o rozvinutí myšlenek autorových berlínských a poberlínských kreseb z konce 80. a počátku 90. let 20. století, tentokráte v monumentálním měřítku. Jestliže některé ze zmíněných kreseb se záhy po svém vzniku staly půdorysným základem pro dřevěné či železné Stavby, a mohlo se o nich uvažovat jako o kresbách v prostoru, nynější fáze jejich dotváření pracuje s možnostmi jejich monumentalizace. Na fyzickém provedení kreseb pracoval Stanislav Kolíbal intenzivně s týmem Galerie Zdeněk Sklenář a dvěma umělci – Petrem Písaříkem (nar. 1968) a Karlem Štědrým (nar. 1985) několik dní, od úterý 27. prosince. Bylo obdivuhodné, s jakým zápalem a nadšením šestaosmdesátiletý umělec neúnavně po celé dny krok po kroku zhmotňoval svoji vizi. Realizaci měl připravenou v podobě skic, v ateliéru Petra Písaříka také byla zkušebně jedna z kreseb provedena, nicméně teprve na místě, při vlastním provádění kreseb, dotvářel umělec jejich finální podobu. Pro všechny zúčastněné to byl zcela mimořádný zážitek.

Nynější nástěnné kresby bezprostředně následují po sérii velmi dobře přijatých bílých reliéfů, které také rozvíjejí geometrickou strategii berlínských a poberlínských kompozic, a po reliéfní velké Železné kresbě, umístěné ve vchodu budovy Metrostavu na pražském Ovocném trhu. Tato realizace v architektuře, jejíž morfologie tkví rovněž ve zmíněných kresbách, je svým způsobem bezprostředním impulsem pro revoluční odvahu k práci na současné výstavě. V nástěnných kresbách se pochopitelně setkáme s kolíbalovským světem „emocionální“ geometrie, jak tento termín přinesl Tomáš Pospiszyl, tedy geometrie plné hledání průsečíků, shod, viděných i možných čtverců, kružnic, přímek. Současně ovšem vysvítá i rys dočasnosti a pomíjivosti této realizace, jejíž faktický život skončí s výstavou a přetřením stěn.

Druhou rovinu výstavy představují unikátní Kolíbalovi práce ze 70. let. Jde o umělcem speciálně vybraná díla, které potřebují pro své vyznění interakci se stěnou. Jde o práce, jejichž znalost je, vzhledem k tehdejšímu společenskému kontextu, v Čechách velmi malá. Tři z nich ještě nikdy v Čechách vystaveny nebyly, jedna z nich, „Bez rohu“ z roku 1973, je vystavena vůbec poprvé. Přitom jde o díla, která svým imateriálním, „minimalistickým“, chudě materiálovým a existencionálním základem souzněla s dobovou světovou avantgardou. Jejich vystavením se současnými autorovými díly demonstruje Stanislav Kolíbal vnitřní myšlenkovou a výrazovou propojenost své tvorby.

Současná Kolíbalova výstava ve výstavním prostoru S je pokračováním dlouhodobější spolupráce umělce s Galerií Zdeněk Sklenář. Ta autorovi již připravila samostatnou výstavu Černých reliéfů na sklonku roku 2008. Kolíbalova díla se pak pravidelně objevují na jejich kolektivních výstavách. Galerie tak nadále neúnavně rozvíjí svůj program prosazování revolučních estetických koncepcí, jak je přinesla generace umělců šedesátých let. Z výstavy Stanislava Kolíbala Tehdy a Teď bude připraven reprezentativní katalog.



Martin Dostál