menu

Karel Malich 2010

20. 1. 2011

Tisková zpráva

Karel Malich 2010

Galerie Zdeněk Sklenář si klade za čest, že může představit samostatnou výstavu Karla Malicha (nar. 1924),
stěžejní osobnosti současného evropského umění. Jeho bohaté dílo, které je široké veřejnosti již velmi
dobře známé z mnoha rozsáhlých autorových retrospektiv, se dynamicky rozvíjelo i v prvém desetiletí
nastávajícího tisíciletí, kdy autor navazoval nejen na své starší podněty, ale docházel k působivým
realizacím přehodnocujícím zavedený pojem reliéfu, které se vyjadřovaly krajně zjednodušenými výrazovými
prostředky. Rozhodující pro Malicha byl zejména loňský rok. Po více než dvacetileté odmlce, kdy neprovedl
žádnou novou trojrozměrnou práci, se totiž odhodlal vytvořit ze starších kresebných záznamů plastiky,
nacházející se na pomezí krajního odhmotnění, umocněného těsným sousedstvím se zdí, jež se stává vedle
plochy a obrysu jejich doprovodnou součástí. Vystavené práce jsou výsledkem velkého soustředí. Autor
jich provedl více než dvacet. Svůj výraz oprostil na základní geometrické tvary, zejména na kruh či elipsu,
a na vztah bílé a černé. Jejich propojením otevřel nejrůznější možnosti střetů svých základních myšlenek
o uvolnění energie z vnitřního prostoru uzavřeného tělesa a o přechodu dne do noci, světla do tmy. Často
se ocital na pomezí nenápadného sdělení, kdy se jeho zásahy do bílého kovového kruhu zdály být téměř
nepatřičné, ať je uskutečnil proříznutím, rozštěpením či vychýlením obvodového pláště. Kruh, sloužící za
nosný motiv většiny posledních prací, zbavoval Malich souvislosti s formální geometrickou abstrakcí, aby jej
naopak nadal osobními významy, jinak nesdělitelnými a neopakovatelnými zkušenostmi, které se nedají
převést do žádného dalšího jazyka. V posledních pracích jsou rozpoznatelné především dvě řady, odlišující
se volbou materiálu: jednak autor kruh vytvářel z ohnuté trubky, takže jím pohled diváka pronikal až na
stěnu, jednak z překližky, která naopak pohled zadržovala, odrážela ke svému okraji.
V jedné z výjimečných prací dnešní výstavy, pojmenované Život pozemský a nebeský, sestávající se z bílého
kruhu, pronikajícího mezi dva černé, se projevilo Malichovo dlouhodobé přesvědčení o nesmrtelnosti
duše, o jejím putování a převtělování. Týká se přechodu z tohoto do jiného světa. Malich, který se často do
svých kreseb a plastik promítal, se tentokráte podle vlastních slov ztotožnil s černou tečkou, umístěnou při
levém okraji a zároveň svůj pohled omezil konkávní křivkou, rozdělující reliéf na dvě části, jednu spadající do
zorného pole, druhou, náležející temnu konečnosti, ve které se zjevuje bílý elipsoid vnitřního světla.
Galerie Zdeněk Sklenář se soustavně zabývá představováním díla Karla Malicha, náležejícího k jejím
kmenovým autorům. Tato výstava je sedmá, která mu je v pražské galerii věnována. V přípravách je
již osmá, jež se bude věnovat jeho kresbám z loňského roku. Karel Malich byl rovněž součástí dvanácti
skupinových výstav, které Galerie Zdeněk Sklenář ve svých pražských prostorách uspořádala.