menu

John Cage / Milan Grygar

30. 8. 2015


Ludwig muzeum v Koblenz ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář v Praze

Kurátorka výstavy: Prof. Dr. Beate Reifenscheid

 

Muzeum Ludwig v Koblenci představuje oba výjimečné umělce Johna Cage a Milana Grygara v určité konfrontaci a osvětluje jejich díla z hlediska náhody a záměru. Výstava prezentuje jejich experimentální metodu, inovativní interpretaci každodenních zvuků a revoluční rozšíření pojmu hudby a umění. Cage byl jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 20. století a zároveň malířem a kreslířem. Milan Grygar je jedním z nejvyprofilovanějších českých avantgardních umělců, který od poloviny 60. let svými „akustickými kresbami“ a performancemi rozšířil definici kreslení o zvuk, prostor a čas, a objevil zvuk při vznikání obrazu. Světové dějiny umění jej oceňují jako objevitele zvuku při vznikání obrazu.


Milan Grygar (1926) uváděl již v šedesátých letech jako jeden z nejvýznamnějších umělců zemí bývalého východního bloku umělecký  svět do stavu nadšení. Přitom tu šlo již od roku 1964 o integraci záměru a náhody, každodenních a mechanických zvuků do jeho kreslířského díla, čímž překračoval hranice výtvarného umění a hudby. Při redukované barevnosti je zvuk podstatnou součástí jeho obrazu, akvarelu, a kreslených partitur. Ze zaznamenávání procesu vlastního vzniku a jeho doprovodných šumů a dalších šumů všedního dne z okolí na magnetofonový pásek vyplynuly tzv. „akustické kresby“. Při předvádění před publikem se z nich stávaly „živé kresby“. Procesualita akustických a živých kreseb je zvláště dobře vidět na sériích fotografií, které dokumentují tyto happeningy. O čtrnáct let starší hudební skladatel, malíř a básník Jogn Cage (1912 – 1992) je považován za vynálezce happeningu a kmotra hnutí  Fluxus. První happening „Untitled Event“ s Merce Cunninghamem, Robertem Rauschenbergem a Davidem Tudorem stejně jako „tichá“ kompozice „4 minutes 33 seconds“ (4 ́ 33 ́ ́ ́) založili v roce 1952 Cageovu slávu jako avantgardního hudebního skladatele. Pramenem  jeho děl od 50. let 20. století byla asijská filozofie a jeho představy o náhodě, tichu a autonomii. Setkání a přátelství s dadaistickými umělci jako Marcelem Duchampem a mladými americkými umělci, jako byly Rauschenberg nebo Warhol, inspirovali Cage koncem 60. let vlastní malbě a grafickým sériím. Jako jehohudební skladby demonstrují tato výtvarná díla Cageovu vysoce komplexní uměleckou metodu náhodných operací na základě staročínské I Ťing.


John Cage a Milan Grygar tím vstupují do vzrušujícího dialogu. Jejich díla rozšiřující různými směry pojem umění a vykazují úzké shody, pokud jde o zviditelnění zvuků a šumů a v tom, aby obrazy a vizuální podněty byly slyšitelné. Poté, co John Cage v roce 1964 navštívil Prahu a poté co díla Joghna Cage a Milana Grygara byla koncem 70. let uváděna společně, představuje nyní tato nová mimořádná  výstava „cage/grygar: Náhodné operace a Záměr“ oba tyto experimentální umělce na základě jejich výtvarných děl a publikum, aby nově objevilo dimenze zvuku a obrazu, záměru a náhody. Pořadatelé výstavy děkují za rozsáhlé zápůjčky mnoha muzeím a institucím, mezi jiným Kunsthalle Brémy, Stítínu muzeu Schwerin, Muzeu umění Villa Zanders v Bergisch-Gladbachu, Pori Art Museu (Finsko), Nadaci Marie a Waltera Schenpelových v Budapešti, Edición Block v Berlíně, Schüppenhauer art + projects v Kolínem nad Rýnem a velkorysým
soukromým zapůjčitelům, jakož i v neposlední řadě přátelské podpoře Galerie Zdeněk Sklenář v Praze při realizaci expozice Milana  Grygara.


K výstavě vychází obsáhlý katalog vydaný nakladatelstvím KERBER s mnoha vyobrazeními a odbornými studiemi významných historiků umění. K významu díla Milana Grygara a Johna Cage v kontextu soudobého výtvarného umění a hudby se kurátorka výstavy Prof. Dr. Beate Reifenscheid vyjádřila ve své objevné studii takto: „(v šedesátých letech) intenzivně pracují na novém chápání hudby a umění, jež se soustřeďuje kolem Američana Cage, v Německu výrazně prostřednictvím hnutí Fluxus Josepha Beuyse a na východě díky Milanu Grygarovi. Cage a Grygar využívají svůj potenciál překračujíce přitom těsné hranice hudby a malířství, otvírají horizonty, v nichž je svět vnímán v harmonii - jako prostor pro vizuální a akustické experimentování. Vyčerpávají plně možnosti náhody, jakožto momentu  naplňujícího přijetí předtím nepoznaného. Zkoumají hluk všedního dne, cvrlikání ptáků i chrastění mechanických hraček a pronikají - jako John Cage – k tichu, jak je učí asijská filozofie. Svět po druhé světové válce a uprostřed studené války byl místem, kde mnoho umělců mohlo žít jen v revoltě, v anarchii, v rozbíjení zkostnatělých struktur. To jim ovšem propůjčovalo křídla k svobodnému experimentování a k tomu, aby lidstvu znovu darovali něco, co bylo dlouho zavaleno: vidíce slyšet (vidět a přitom slyšet) a slyšíce vidět (slyšet a přitom vidět) – tím, jak improvizovali, oslovovali všechny smysly a pozorovatele do toho všeho zapojili. Ne sice úplně bez pravidel, ale z hlediska konceptu bez jakýchkoli omezení.“

 

 

www.ludwigmuseum.org, www.zdeneksklenar.cz

Grygar/Cage 1
Grygar/Cage 1